Poštolky
Hnízdění 2015-2021
27.5.2021 – kroužkováno 5 mláďat
15.5.2020 – kroužkováno 5 mláďat
11.6.2019 – kroužkováno 5 mláďat
20.7.2018 – kroužkováno 5 mláďat
květen 2018 – mláďata z prvního hnízdění zmizela, pravděpodobná je predace jestřábem nebo kalousem
17.5.2017 – kroužkováno 6 mláďat
25.5.2016 – kroužkováno 6 mláďat
3.6.2015 – kroužkována 4 mláďata
Hnízdní deník 2021
2022
březen, duben – samec se samicí si obhlíží hnízdiště
17.4. – sneseno první vejce
19.4. – na hnízdě jsou již dvě vejce
21.4. – na hnízdě jsou tři vejce, většinu doby sedí na snůšce samice, samec ji na kratší dobu střídá
25.4. – snůška obsahuje již pět vajec, čtvrté bylo sneseno pravděpodobně 23.4.
22.5. – během dne se vylíhla mláďata, pravděpodobně všechna, ale dospělí je stále často zahřívají a tak jsou zatím potvrzena pouze čtyři viditelná
1.6. – rodiče krmí pět mladých
3.6. – okroužkováno všech pět mladých, všechna jsou rodiči hezky živena; na hnízdě jsou zbytky myší a peří z pěvců, pravděpodobně z mladých sýkor, které jsou nyní vyváděny z hnízd
15.6. – všech pět mláďat se má čile k světu, prachové peří je nahrazováno prvním opravdovým opeřením; jako potravu přináší rodiče menší hlodavce i drobné pěvce
21.6. – mláďata jsou prakticky plně připravena opustit hnízdo, již jen pár dní nebo hodin zbývá k prvnímu letu
23.6. – první lety po okolí začaly, mláďata jsou na hnízdě již jen dvě
25.6. – hnízdo je prázdné a hnízdění úspěšně dokončeno
Naše poštolky
Hnízdní budka umístěná pod střechou naší školy je již po mnoho let domovem páru poštolek. Dospělí se jistě v průběhu let střídají, ale každý rok vždy vyhnízdí a vyvedou mladé. Hnízdo si začínají upravovat již v únoru a březnu, kdy konají zásnubní lety za hlasitého křiku nad školní zahradou a přilehlými domy. V průběhu května a června zahřívají vejce a krmí mláďata. Ta se po vylétnutí z hnízda ještě pohybují po blízkém okolí a jsou dospělými ptáky krmena. K jejich úplnému osamostatnění dochází v srpnu.
Kroužkování
V České republice má kroužkování ptáků dlouholetou tradici. Již v roce 1910 byla zřízena kroužkovací stanice v rámci přírodovědného spolku Lotos v Liběchově u Mělníka. Od roku 1934 začala v rámci Československé ornitologické společnosti rozvíjet činnost i kroužkovací stanice pod vedením Dr. Josefa Jirsíka. Od samého počátku měla stanice úzký vztah s Přírodovědeckým oddělením Národního muzea v Praze, proto také od počátku kroužkování u nás všechny kroužky nesou nápis N. MUSEUM PRAHA. V současné době je registrováno 500 spolupracovníků, kteří ročně okroužkují přes 250 000 ptáků. Kroužkování se od svého vzniku až do dnešních dob prakticky nezměnilo. Stále se používají kovové kroužky s unikátním kódem a stále se nasazují ptákům na běhák jedné nohy.
S kroužkováním poštolek v unhošťské škole začal Dr. Josef Korelus, dřívější učitel a ředitel naší školy. V dalších letech mu vypomáhal pan Zdeněk Volf, který byl zaměstnán jako školník a jeho velkým koníčkem byla ornitologie a kroužkování. K obnovení sledování a kroužkování hnízda došlo v roce 2015 a každoročně vyvádí přítomný pár pět až šest mladých poštolek.
Poštolka obecná (Falco tinnunculus)
Poštolka se vyskytuje převážně v otevřené krajině, kde se střídají pole a louky s roztroušenými lesíky. Dobře se adaptovala na lidská sídla, kde hnízdí na věžích kostelů nebo vysokých stavbách. V otevřené krajině využívá stará hnízda krkavcovitých ptáků a všude obsazuje vyvěšené budky. V letu je poštolka dobře rozpoznatelná podle úzkých špičatých křídel a typického třepotání na místě při vyhlížení kořisti. Spolu s kání lesní je naším nejhojnějším dravcem vyskytujícím se po celém území. Hustota osídlení je závislá na dostupnosti její hlavní kořisti, hraboše polního. Ve městech se naučila lovit vrabce, vybírat mláďata jiřiček z hnízd nebo zaútočí i na mladé zdivočelé holuby domácí. Ve snůšce je nejčastěji šest vajec, výjimečně až jedenáct. Samec obstarává potravu pro samici po celou dobu sezení a také v prvních dnech života mláďat. Předává jí samici v blízkosti hnízda a samice ji rozděluje mláďatům sama. Od stáří dvou týdnů již dostávají mladí potravu vcelku a trhají si jí samostatně. Tah našich poštolek, vesměs mladých ptáků, vede do Středomoří, kde část ptáků zůstává přes zimu. Další část pak zůstává na severu Afriky nebo i jižněji. V ČR během zimy vídáme místní starší ptáky a taky ty ze severně položených hnízdišť. Nejvyšší věk zjištěný díky kroužkování je 13 let a 5 měsíců.
