Den Země 2026
28. 4. 2026
PetrlováV rámci Dne Země proběhla v 6. ročnících inovativní vyučovací hodina informatiky zaměřená na environmentální problémy planety Země a práci s reálnými daty z internetu. Výuka propojila digitální kompetence s environmentální výchovou a vedla žáky k zamýšlení nad dopady lidské činnosti na životní prostředí.
Žáci pracovali v počítačové učebně s online zdroji, zejména s interaktivním webem Worldometers, kde sledovali aktuální údaje o světové populaci, spotřebě přírodních zdrojů, znečištění životního prostředí, vodě a energiích. Učili se vyhledávat informace, orientovat se v datech a chápat jejich souvislost s reálným světem.
Součástí hodiny bylo zhlédnutí vzdělávacího videa o Velké tichomořské odpadkové skvrně, které žákům přiblížilo globální problém plastového odpadu v oceánech. Na video navazovala řízená diskuse a práce s obrazovým materiálem – žáci společně analyzovali fotografie zachycující život lidí na skládkách a přemýšleli o vztahu mezi spotřebou, vznikem odpadu a jeho sociálními i environmentálními dopady.
V průběhu hodiny žáci pracovali s pracovním listem, do kterého zaznamenávali své postřehy, odpovídali na otázky a formulovali vlastní názory. Aktivně využívali digitální technologie, pracovali samostatně i společně a byli vedeni ke kritickému hodnocení informací z internetových zdrojů.
V závěrečné části hodiny se žáci seznámili s pojmem ekologická stopa a pomocí online nástroje si vypočítali svou vlastní ekologickou stopu. Výsledky sloužily jako podnět k sebereflexi a diskuzi o tom, jak každodenní rozhodování jednotlivce ovlivňuje planetu Zemi a jakými drobnými změnami lze ekologickou zátěž snižovat.
Hodina se vyznačovala vysokou mírou aktivního zapojení žáků, smysluplným využitím ICT a propojením informatiky s aktuálními globálními tématy. Představovala příklad inovativní výuky rozvíjející nejen digitální gramotnost, ale i odpovědnost a kritické myšlení žáků.
Den Země v 1. C
Dnešní dopoledne jsme věnovali Dni Země. Povídali jsme si o naší planetě, třídění odpadu, šetření vodou a elektřinou i o tom, jak se můžeme k přírodě chovat ohleduplně.
Ve třídě děti pracovaly ve skupinách na stanovištích s úkoly a tajenkou. Hledaly odpovědi na otázky týkající se třídění odpadu, šetření vodou a elektřinou, ochrany rostlin a významu přírody pro člověka i zvířata. Při práci se domlouvaly, zapisovaly řešení a společně kontrolovaly, zda jejich odpovědi dávají smysl.
Součástí dopoledne byla také praktická činnost. Děti si připravily truhlíky, pracovaly s půdou a zasadily petržel, pažitku nebo jahody. Zasazené rostliny jsme umístili ve třídě, kde o ně budeme dál pečovat a pozorovat jejich růst.
Další část probíhala venku v okolí školy. Děti pracovaly s připravenými úkoly, pohybovaly se po stanovištích a zjišťovaly, za jak dlouho se v přírodě rozkládají různé materiály. Na konkrétních příkladech si tak ověřily, proč odpadky do přírody nepatří a proč má smysl přemýšlet nad tím, co používáme a kam věci po použití odkládáme.
Dopoledne propojilo environmentální výchovu, skupinovou spolupráci, pohyb venku a praktické učení. Děti se učily prostřednictvím vlastního zkoumání, rozhovoru, práce s informacemi i jednoduché pěstitelské činnosti.
8. a 9. ročníky
Ve středu 22.4.2026 se konala ekologická akce ke Dni Země. Jednotlivé ročníky druhého stupně měly své vlastní aktivity.
Žáci osmých a devátých ročníků v jednotlivých lokalitách města, u rybníku Bulhar, na Štokách, podél modré a žluté turistické značky pozorovali přírodu a měli vyhledat a poznat co nejvíce druhů rostlin a tyto zařadit do systému organismů a ze získaných informací vymyslet odpovědi na několik krátkých otázek.
Z výsledků žákovského bádání vyplynulo, že:
1. Mezi pozorovanými rostlinami jednoznačně převažovaly rostliny krytosemenné dvouděložné.
2. Mezi bylinami převažovaly rostliny z čeledí rostliny hluchavkovité (hluchavka nachová, pitulník žlutý), pryskyřníkovité (orsej jarní, pryskyřník prudký, sasanka hajní), violkovité (violka vonná, violka trojbarevná), hvězdnicovité (smetánka lékařská, sedmikráska chudobka). Další rostliny patřily do čeledí makovité, lipnicovité (rákos, orobinec, lipnice roční…)
3. Mezi keři se nejčastěji objevovali zástupci z čeledi růžovité (trnka obecná, růže šípková) a břízovité (líska obecná, líska turecká)
4. Stromy byly zastoupeny zástupci z čeledi bukovité (buk lesní, dub zimní a dub letní), růžovité (třešeň, jabloň, hrušeň, slivoň švestka, jeřáb ptačí)
5. Žáci zaznamenali i zástupce ze skupiny nahosemenných rostlin (jehličnany) – smrk ztepilý a pichlavý, borovice lesní a borovice černá, zerav západní, jalovec obecný…
Vedle našich původních rostlin se žákům podařilo určit i rostliny cizokrajné, nepůvodní v české krajině.
Nejúspěšnějším skupinám se podařilo správně určit několik desítek různých druhů rostlin. Nejbohatší byly oblasti přímo ve městě – soukromé zahrady a městská zeleň.
Žáci z 9.A se měli dohled na jednotlivých stanovištích dopoledního programu pro šesté ročníky. A jednu třídu Hostivického gymnázia. Stanoviště byla kolem rybníka Bulhar a u Rybárny. Zpestření celého přírodopisného programu bylo i velmi pěkné povídání o rybnících, rybářství a rybách. Nechyběly ani živé ukázky ryb. Celý program připravila s velkou pečlivostí paní učitelka Pospíšilová. Všechny děti odcházely nadšené.
