„Únor bílý, pole sílí“ – říkávaly naše prababičky. Bohužel sněhu jsme si v Unhošti moc neužili, a tak někteří z nás využili jarní prázdniny, které letos připadly na únor, k tomu, aby si vyjeli užít sníh na hory. Ještě před prázdninami jsme stihli třídnickou hodinu, na které jsme hráli hru „Nic proti tobě nemám, ale…“ Smyslem této hry je říci klidným způsobem druhému, co nám na něm vadí. Postupně jsme se vystřídali a pak jsme to zkusili obráceně – „vážím si na tobě, že…“ Ukázalo se, že bylo těžší říci pozitivní vlastnost a jednání, než někomu vyjádřit nesouhlas. Únor byl pro nás také posledním měsícem, kdy jsme se mohli rozmyslet, na kterou školu půjdeme dělat přijímací zkoušky, neboť do 1.3. musela být poslána naše přihláška. Tento krok k cestě na střední školu máme v tuto chvíli za sebou, nezbývá než se dále připravovat a pracovat na vzorových testech.