Duben byl v naší třídě plný různorodých zážitků. Hned na začátku měsíce jsme si užili Velikonoční učení spojené s oblíbeným No Backpack Day. Děti si místo aktovek přinesly školní věci v nejrůznějších nádobách, taškách a košících, takže jsme měli ve třídě nejen velikonoční náladu, ale i malou přehlídku nápaditosti.

Od 2. do 6. dubna následovaly velikonoční prázdniny, během kterých si děti mohly odpočinout, užít si svátky a načerpat síly na další školní dny.

Po návratu do školy nás čekaly tripartitní schůzky, které probíhaly od 10. do 17. dubna. Byla to naše první společná setkání ve složení dítě – rodič – učitel. Ve škole jsme si předem povídali o tom, co tripartita znamená, aby děti věděly, že nejde o žádnou „zkoušku odvahy“, ale o klidné povídání o tom, co se jim daří, co je pro ně zatím náročnější a na čem mohou dál pracovat. Opírali jsme se o dětská portfolia, rodičovské dotazníky i osobní cíle dětí. Bylo hezké vidět, jak děti dokážou mluvit o své práci, přemýšlet o sobě a pojmenovat, co by se chtěly naučit nebo zlepšit.

V dubnu jsme také pokračovali v KiVa lekcích. Věnovali jsme se tématu šikany a tomu, jak poznat, kdy už nejde o legraci, ale o ubližování. Povídali jsme si o tom, že nikdo nemá právo druhému ubližovat a že je důležité obrátit se na dospělého, když se dítě necítí dobře nebo vidí, že se něco takového děje někomu jinému. Děti si v krátkých scénkách zkoušely, jak se ozvat, jak si říct o pomoc a jak reagovat klidně a sebejistě. Bylo vidět, že o těchto situacích přemýšlejí velmi citlivě.

Od 21. do 23. dubna probíhal ve škole sběr papíru. I tato akce dětem připomněla, že starý papír nemusí skončit jen tak v koši a že i malé kroky mají smysl, když se do nich zapojí více lidí.

Na to hezky navázal Den Země, kterému jsme se věnovali 22. dubna. Povídali jsme si o naší planetě, třídění odpadu, šetření vodou a elektřinou i o tom, jak se můžeme k přírodě chovat ohleduplně. Děti pracovaly ve skupinách na stanovištích s úkoly a tajenkou, sázely petržel, pažitku nebo jahody a venku zjišťovaly, za jak dlouho se v přírodě rozkládají různé materiály. A protože k nám konečně dorazilo příjemné počasí, užili jsme si i první pořádnou dávku sluníčka. Velké přestávky venku mají zkrátka své kouzlo.

Velkým zážitkem byla také návštěva z Bio Adventure. Tématem bylo maskování zvířat. Děti rychle přišly na to, že v přírodě nejde jen o obyčejné „schování se“, ale často doslova o přežití. Někdo se nechce stát svačinou, jiný se naopak snaží svačinu ulovit. Velkou radost mi udělalo, kolik toho děti věděly už předem. Hlásily se, doplňovaly zajímavosti, všímaly si detailů na obrázcích i u živých zvířat a měly spoustu zvídavých otázek. Největší zážitek přišel ve chvíli, kdy jsme naživo viděli pablatnici nosatou, křepelku čínskou a krajtu tmavou. Krajtu si děti mohly dokonce opatrně pohladit.

Duben jsme zakončili čarodějnickým učením. Do třídy se nám nastěhovala kouzelná atmosféra, trochu tajemna, trochu legrace a samozřejmě také učení. Jen místo obyčejných úkolů se objevily ty čarodějnické. Děti pracovaly s chutí a ukázaly, že ani kouzla je od přemýšlení neodradí.