Před jarními prázdninami prvňáčci z 1. C a 1. B zažili opravdu výjimečnou hodinu. Navštívila nás Jana Horáková, maminka Aničky z 1.C, která je zároveň paní učitelkou chemie na naší škole. Dětem ukázala, že chemie není jen něco „pro velké“, ale že je vlastně všude kolem nás.

 Nejdřív jsme si řekli, co chemie zkoumá a kdo je chemik. Už víme, že chemik pracuje s různými látkami, pozoruje je, porovnává a dělá pokusy. K tomu potřebuje spoustu zajímavých pomůcek, třeba zkumavky, kádinky, pipety nebo ochranné brýle.

 Pak jsme chemii poznávali přes jednotlivé smysly.

 Zrak jsme zapojili při pokusu zvaném sloní zubní pasta. Z nádoby se začala valit spousta pěny a děti sledovaly, co se bude dít.

 U čichu jsme si povídali o vůních, ale hlavně o tom, že v chemii se všechno dělá opatrně a bezpečně.

 Velký úspěch měl i pokus se zinkem, při kterém vznikl vodík. Ten se ozval malým štěknutím.

 U chuti jsme si ukázali, že to, co vypadá stejně, nemusí být stejné. Ve skleničkách byly tři bílé látky — sůl, cukr a hydroxid. Právě tady bylo dobře vidět, proč v chemii nikdy nic neochutnáváme.

 A přes hmat jsme se dostali až k atomům a molekulám. Děti pracovaly s nádobkami plnými hydrogelových kuliček a zjišťovaly, jak je rozhýbat tak, aby se ukázal obrázek na dně. I takhle se dá pochopit, že látky se skládají z maličkých částic, i když je nevidíme.

 Děkujeme Janě za skvělou hodinu plnou pokusů. Děti si chemii užily opravdu se vším všudy.